Šest chutí
Ayurvéda rozlišuje šest základních chutí, tedy sladká, slaná, hořká, trpká, pálivá a kyselá. Principem stravování dle ayurvédy je mít v jídle všech šest chutí, tedy vyvážené jídlo by mělo všechny tyto chutě obsahovat. Jaké potraviny či koření mají tyto jednotlivé chutě?
Jak vyvažovat chutě ve stravě?
Při přípravě jídel bychom měli brát v potaz vlastnosti jednotlivých potravin. Obecně lze říci, že harmonické jídlo by mělo vždy obsahovat všech šest chutí. Záleží ale na podílu zastoupení jednotlivých chutí. To se odvíjí od konstituce, míry nerovnováhy organismu, aktuálního počasí, roční a denní doby. Avšak i na tom, v jaké psychické a fyzické pohodě/nepohodě se nacházíte, jakou životní fází procházíte, či zda máte třeba větší množství stresu, strachu apod.
Výrazné preferování některé z chutí je však signálem, že organismus není v rovnováze. Výrazná preference jedné chuti naopak dříve nebo později povede k vytvoření nerovnováhy. Stejně tak je signálem tvrdošíjné vyhýbání některé chuti, což má obdobné účinky. Tím, že se pozorně budeme sami sebe pozorovat, lze si velmi účinně pomoc s jednoduchou diagnostikou.
Dodržování základních principů zejména ve stravě je důležitou formou, jak udržovat naše fyzické i duševní zdraví v rovnováze. Naše zdraví je totiž ze 70 – 80 % ovlivňováno stravou.
Jaké potraviny či koření mají tyto jednotlivé chutě?
Sladká chuť
- basmati rýže
- obilniny – pšenice, ječmen, žito, kukuřice
- luštěniny – nejlepší je univerzální mungo fazole, čočka
- mléko, panýr, smetana, ghí, máslo
- sladidla – med (pozor med se nesmí se vařit ani péct, pak je toxický), přírodní cukr
- různé druhy ovoce a zeleniny – sladké ovoce, batáty, mrkev
- sušené datle, fíky, hrozinky
- ořechy – mandle, vlašské, kešu
- karob
- lékořice, kostival, fenykl
Kyselá
- citrón (je vhodné jíst v chladných dnech), limetka (v horkých dnech)
- rajčata
- zakysané mléčné výrobky, jogurt
- mnohé ovoce – citrusy či méně zralé ovoce
Slaná
- himalájská sůl (bílá, černá, růžová)
- v menší míře také rajčata, cuketa, okurka
Pálivá
- pepř, hořčičné semínko, pípali (dlouhý pepř), bobkový list, hořčice, hřebíček, nové koření, pískavice
- zázvor, křen, tuřín, pálivé papričky
Hořká
- spařené listy špenátu nebo čekanky, spařená listová zelenina či divoké zelené listy
- hořká dýně (karela)
- okurka, lilek, čekanka, brokolice, kapusta, květák
- koření – neem, kurkuma, šalvěj, pískavice řecké seno, ostropestřec, kořen pampelišky, muškátový květ, šafrán, pamepliška
- aloe vera
- kaštanová a žaludová mouka
Trpká
- ghí
- kurkuma, koriandr, majoránka, lotosový květ
- špenát, dýně
- jablka, vařené nezralé banány, vařená nezralá jablka (např. na čatný), brusinky, amalaki (jíst po jídle), rakytník, nezralá papaya, nezralé mango, dužina z granátového jablka, jeřáb
- luštěniny
Vliv chutí na jednotlivé dóše
Kapha
- zvyšuje: sladká, slaná, kyselá
- snižuje: ostrá, hořká, svíravá
Váta:
- zvyšuje ostrá, hořká, svíravá
- snižuje sladká, slaná a kyselá
Pitta
- zvyšuje slaná a kyselá
- snižuje sladká, hořká a svíravá
Jinými slovy můžeme shrnout vliv chutí na dóše takto:
- sladká chuť zvyšuje Kaphu, snižuje Pittu a Vatu
- kyselá chuť zvyšuje Kaphu a Pittu, snižuje Vatu
- slaná chuť zvyšuje Kaphu a Pittu, snižuje Vatu
- hořká chuť zvyšuje Vatu, snižuje Kaphu a Pittu
- ostrá chuť zvyšuje Vatu a Pittu, snižuje Kaphu
- svíravá chuť zvyšuje Vatu, snižuje Kaphu a Pittu