Úvod do Bhagavadgíty – 9. část
Dharma - nejvyšší ideál pro lidstvo
Od počátku stvoření je tato pravda ustanovena velkými syny a následovníky druhotného stvořitele Brahmy jako Dharma pro celé lidstvo. Tito potomci Brahmy jsou známí jako Rišiové a Pradžápatiové. Riši je mudrc, který žije jako asketa, kdežto prajápati je vládce, který žije v královském paláci. Riši je často v celibátu a bezdětný, kdežto prajápati je Brahmou určen k plození vědomého potomstva. Jak Rišiové tak Pradžápatiové žijí v Dharmě, tedy v souladu se spirituálními a náboženskými principy života a pro Dharmu, božskou lásku jako nejvyšší ideál Dharmy.
Dharma je věčná a božská
Tato Dharma, svrchovaná činnost a zaměstnání člověka, je od té doby ustanovena jako nauka o věčných spirituálních zásadách pro lidské bytosti. Proto je tato nejvyšší Dharma, přirozená vlastnost a zaměstnání, nazývána Sanátana Dharmou nebo také Bhagavat Dharmou. Sanátana znamená věčná a Bhagavat božská. Tímto způsobem je Véda v širším významu známá jako Dharma, jinými slovy Védy přináší poznání a aplikaci Dharmy. Védské poznání ve svém původním zvuku a nejhlubším významu bude schopno plně realizovat několik výjimečných individuálních adeptů, kdežto védské poznání v podobě Dharmy můžou a měli by realizovat všichni lidé bez ohledu na úroveň momentálního stavu vědomí a inteligence, společenské postavení, materiální kvalifikaci, charakter, schopnosti, pohlaví či barvu pleti.
Systém Sanátana Dharmy (Bhagavat Dharmy) je prvotně zvěstován ve Védach samotným Bohem a od počátku stvoření je druhotně zvěstují po celém světě velcí světci a mistři, kteří význam véd realizovali. Takoví mistři, světci, mystici a mudrci – jedním slovem sádhuové, jsou praví reprezentanti Véd (Boha), kteří ze své bezpříčinné milosti a laskavosti k obyčejným nevědomým lidem putují, často jako chudí poutníci, křížem krážem po celé zemi, aby zvěstovali a učili Sanátana Dharmu.
Seberealizovaní mudrci jako ochránci
Védy byly ve své původní zvukové podobě chráněny a předávány učednickými posloupnostmi velkých duší znamých jako brahmariši – seberealizovaní mudrci. Aplikaci védského poznání v lidské společnosti, Sanátana Dharmu udržovali a chránili velké duše znamé jako rádžariši, neboli pradžápatiové. Byli to seberealizovaní svatí králové. Véda a Dharma jsou tedy jedna a tatáž moudrost, kterou v lidské společnosti udržují a chrání seberealizované duše. Tyto duše mohou být v tzv. společenském postavení askety či krále, ale přesto navzájem spolupracuji ve prospěch celého lidstva a to s velkým vzájemným respektem, s úctou ke všem živým bytostem, s vděčností a pokorou k Bohu a všeobjímající čistou láskou.
Všechny ostatní společenské třídy lidí jsou vedeni a chráněni těmito svatými lidmi. Všichni ostatní lidé, kteří nejsou na úrovni rišiů, nejsou na úrovni čisté seberealizace. Jsou tedy do té či oné míry nevědomí a tím závislí na vedení a ochraně svatých lidí. Mohou se nacházet v jakémkoliv společenském postavení, to znamená pracují ve společnosti a pro společnost jako učitelé (bráhmanové), vládnoucí a manažerská třída (kšatrijové), obchodníci-zemědělci-podnikatelé (vaišjové), dělnická a pomocná třída (šúdrové), všichni jsou přirozeně, dobrovolně a rádi podřízeni Rišiům – velkým seberealizovaným mudrcům. V seberealizovaném vědomí neexistuje materialistické ego, tedy chtíč, sobectví či závist a proto mohli rišiové spravovat původní lidskou společnost velmi vznešeným způsobem.
Pavan Kumár
Ostatní články
Aktuální informace naleznete také na Facebooku ve skupině Tradiční Ayurveda: Klikněte zde →
Pro více informací nás kontaktujte na:
- info@tradicniayurveda.cz
- (+420) 731 719 268