Expanze čisté lásky

Véda je expanze původní čisté lásky, která byla vložena do Lůna Máji (Durgy) společně se semenem Šambhua (Šivy), který jako expanze Vásudeva (Višnua) impregnoval skrze své světlo (jyotir-liṅga) božské Lůno Matky Ambiky, a tak bylo projeveno nespočetně mnoho živých bytostí neboli jīvan-ātmā. Tento akt je spojení Boha a Bohyně za účelem hmotného stvoření, toto spojení je v tomto světě spojením ducha a hmoty. Tento akt je božský, úžasný a nepochopitelný a skrze něj vzniká Absolutní vůlí původního Vědomí vše živé i neživé v našem vesmíru.

Spojení hmoty a spiritu

Vše v našem světě je spojením spiritu neboli puruṣy a hmoty neboli prakrti. Vědomý spirit vstupuje do vesmíru jako:

  • Bhagavan – Višnu jako duše vesmíru.
  • Paramātmā – Višnu jako Nadduše sídlící v srdci všech živých bytostí.
  • Brahman – duchovní světlo a energie Višnua, jenž je spirituálním základem a oporou veškeré existence.
  • Véda – transcendentální zvuková vibrace určená člověku k realizaci sebe sama jako části a Boha jako celku.
  • Šakti – čistá duchovní energie, která přijímá ve vesmíru různé zdánlivě materiální formy jako kuṇḍalinī, prāṇa, láska, extáze nebo se zjevuje v podobě různých Bohyň (Déví) nebo v médiích přírody jako svatá místa, hory, kopce, řeky, rostliny, květiny, byliny a další.

Jak vzniká hmota a hmotné tělo?

Prakrti (hmota) se projevuje jako maya (iluze) skrze tři kvality neboli guny a to jsou sattva – dobro, rajas – vášeň, tamas – nevědomost. Pod těmito kvalitami nechává Vásudéva (Višnu, jakožto prvotní stvořitel) vzniknout hmotnou rozmanitost sestávající se z pěti hlavních hrubých prvků neboli pañca-bhūta. Tyto prvky jsou země, voda, oheň, vzduch a éter. A také třech jemných prvků mysli, inteligence a ega.
Prakrti se dále projevuje jako naše smysly. Pět činných smyslů neboli karmendriya jsou ruce, nohy, hlasivky, genitálie a konečník. Pět poznávacích smyslů neboli jñānendriya jsou sluch, hmat, zrak, jazyk a čich. K těmto poznávacím smyslům náleží pět odpovídajících smyslových vjemů, které jsou zvuk, dotek, tvar, chuť a vůně. Z kombinace těchto 23 prvků jsou stvořeny veškeré hmotné projevy, jakož i všechna hmotná těla všech živých bytostí.

Duše, která je podle sánkhjové filosofie 24. prvkem, je projevem vyšší duchovní spirituální energie. Přestože je duše spirituální, má sklon upadnout pod vliv iluze a tím je donucena přijmout hmotné tělo, které je složené z výše uvedených 23 prvků. Tímto způsobem se stává vtělenou duší neboli živou bytostí (jīva) v hmotném světě. Člověk a všechny živé bytosti ve vesmíru jsou tedy spojením ducha a hmoty. Každý lidský organismus je takovým malým vesmírem v našem velkém vesmíru. Mikrokosmos těla živé bytosti a makrokosmos vesmírného těla jsou založeny na stejném principu, fungují díky spojení ducha (puruša) a hmoty (prakrti), vědomí a energie.

Iluze a koloběh znovuzrození

V této analýze je nastíněna iluze, kámen úrazu lidského bytí. Přestože jsme spirituální duše a svou přirozeností zcela čistí a spirituální, jsme umístěni do hmotného těla v tomto hmotném světě. Pod vlivem iluze a vlastního ega (ahamkara) se ztotožňujeme se svým hmotným tělem a považujeme se tedy iluzorně za člověka (muže, ženu či další pohlaví). Zatímco ve skutečnosti jsme duše, jenž je umístěna do lidského těla. Jsme tedy vtělená duše neboli deha-ātman. Bez Boží pomoci, véd a seberealizovaných mistrů je pro nás nesmírně obtížné tuto iluzi překonat. Takto jsme touto iluzí drženi v koloběhu rození a smrtí (saṁsāra) a pod zákonem hmotné přírody hrajeme různé role v různém prostředí život za životem. Bhagavadgíta dává člověku vedení a možnost překonat tuto iluzi, povznést se nad tři kvality hmotné přírody, a tak zastavit koloběh rození a smrti.

Pavan Kumár

Ostatní články

Aktuální informace naleznete také na Facebooku ve skupině Tradiční Ayurveda: Klikněte zde →

Pro více informací nás kontaktujte na: