Úvod k Bhagavadgítě

Doba čtení: 7 minut

Namaste,

jmenuji se Pavan Kumar a srdečně zdravím všechny čtenáře tradiční ajurvédy. Zdravím rovněž všechny příznivce jógy a osobnostního rozvoje, kterým není lhostejné, v jakém stavu bytí se nachází jejich tělo, mysl a spirit a vědomě směřují své životní hodnoty ke konečnému prospěchu všech živých bytostí na naší překrásné planetě Zemi.

Ze všeho nejdříve děkuji Ivetce a Štefanovi, že mi laskavě umožnili prostor publikovat svou prezentaci učení věhlasné Šrímad Bhagavadgíty na svých stránkách. Dali mi tím ten nejlepší možný dárek k mému životnímu jubileu. Když uchopím pevně do svých rukou svůj souhrnný prožitek, vzdělání a zkušenost, které mi doposud byli umožněny realizovat v tomto lidském těle, tak zaujmou slova Šrí Krišny pronesené k Ardžunovi na Kuruovském bitevním poli vedoucí pozici mezi vším velkým a dobrým, co mě na tomto světě potkalo. Je přirozenou tendencí lidského srdce dělit se o pozitivní hodnotu svého života s ostatními a tímto způsobem šířit příznivou vibraci dle svých nejlepších možností a schopností. Zlo se šíří v tomto světě do té míry, do jaké jsou lidé dobrého smýšlení a ducha nečinní a rezignovaní.

Z toho důvodu je pravou Dharmou (povinností) každého dobrého člověka být činný a aktivní ve svém poli působnosti a šířit láskyplnou a světelnou vibraci ze svého srdce do svého okolí a tím do celého světa. To je hlavní poselství Bhagavadgíty a způsob, jak udělat svět lepším místem pro život.

A že to platí zvláště v současné době, kdy na naší planetě graduje „boj“ dobra se zlem, snad ani nemusím připomínat. Stejný „boj“ dobra se zlem se odehrává na naší planetě a v celém vesmíru od nepaměti, v různých proměnách podob a intenzity dle místa, času a okolností, jednotlivých kultur, říší a civilizací. Nicméně z hlediska studia lidského chování ve vztahu k dobru a zlu, jde v principu o jedno a totéž paradigma, které se neustále opakuje. Toto paradigma jako vzorec lidského jednání, což je specificky schopnost člověka rozhodnout se správně v těžkých a naléhavých chvílích svého života. Toto je v Bhagavadgítě dáno do souvislosti se svobodnou vůlí člověka, jako hlavní a nejpodstatnější funkcí lidského bytí.

Na základě naší svobodné vůle myslíme, cítíme a chceme. Následně učiníme rozhodnutí, na základě kterého mluvíme a jednáme. Poté je nevyhnutelné přijmutí výsledků našich činů. Takto lze v krátkosti popsat postupný „chemický“ vzorec naší karmy od jejího semínka až po zralý plod. A k tomu přidáme zdánlivě nekonečný vesmírný časoprostor našeho opakovaného koloběhu rození a smrti, v jehož rámci se naše karmické osudy odehrávají. To celé je společný základ obecné východní filosofie a psychologie člověka, což je karma a reinkarnace. Tomuto základnímu ontologickému principu védského pohledu na lidský život Krišna věnuje ve své Gítě velmi podstatnou část v úvodních pěti kapitolách, jakož i průběžně v celém obsahu.

Poznání Bhagavadgíty je určeno všem lidem tohoto světa bez ohledu na jejich vzdělání, vyznání, pohlaví, sexuální orientaci či barvu pleti. To vše je povrchní a dočasné. Bhagavadgítu mohou studovat i zapřisáhlí ateisté a skeptici, i oni najdou mnohá obecná moudra a psychologické koncepty, které platí ve vesmírných zákonech pro nás pro všechny. Hlavní jsou nepotlačitelná nutkání jezení, spaní, sexuality a pudu sebezáchovy.

Nicméně pro hlubší pochopení odkazu tohoto dávného spisu je potřeba ke studiu přistoupit s otevřenou myslí a zbavit se jakýchkoliv předsudků a domněnek. Védské poznání se nazývá Šruti Véda od slova Šruti – Šravanam, tedy schopnost naslouchat a Véda znamená poznání. Jde o schopnost žáka „otevřít“ ucho a očistit své aurální cesty od nečistot v podobě předsudků, domněnek a pochybností. A teprve poté, co je přijme do své mysli (pozornost a koncentrace) a srdce (zážitek a realizace), podrobí takové přijaté poznání své vlastní analýze (hodnocení) skrze všechny své dostupné nástroje včetně kritického myšlení, logiky a racionalizace. Tento následující proces se nazývá Smrti Véda neboli poznání (véda), které je tráveno – realizováno (smrti – smaranam). Védská cesta, studium Bhagavadgíty, v žádném případě není cesta slepé víry a následování, sektářského myšlení či náboženského fanatismu. Je to cesta, kdy člověk zakouší, posuzuje a soudí svůj vlastní posun na základě praktických výsledků a plodů, které fakticky a kriticky může vnímat ve svém reálném životě.

Šrímad Bhagavadgíta byla osobně přednesena Šrí Krišnou Ardžunovi na Kurukšetře před více jak 5000 lety. Přináší nám nadčasovou a absolutní informaci, která je neměnná a trvalá a má okamžité praktické uplatnění v našich životech. To kontrastuje s naší současnou civilizací z pohledu kritického člověka v roce 2021. Všechny informace moderní vědy ve všech polích lidského života ustanovené za posledních sto let se neustále překonávají a mění vzhledem k technologickému rozvoji a pseudovědecké spekulaci. Přepisují se osnovy výuky pro nové generace a to, co byla pravda pro dědu je nesmysl a přežitek pro otce, a to stejné platí ve vztahu syna k otci. Jedna generace nerozumí té druhé, schopnost kulturně komunikovat a projevovat city jeden druhému nám mizí před očima. Naše vztahy jsou trvale v kritickém stavu ohrožení, nic není konsistentní a není o co se opřít. A u těch, co se považují za lídry dnešní lidské společnosti, kteří by nám měli být vzorem, abys obecnou morálku a pravdomluvnost pohledal. Taková je neutěšená současná situace vzniklá na základě relativních „pravd“ a informací, které se neustále mění a překonávají a o které se nemůže opřít lidské psyché. Nemluvě ani o relativních polopravdách a lžích, které slouží ke kolektivní manipulaci lidstva s očividným sobeckým záměrem elitních skupin takzvaných vládců, kteří ovládají informačními toky sociálních medií. Tento trend existuje v lidské společnosti na planetě Zemi už staletí, jen vygradoval od dob vynálezu rádia, televize a drasticky urychlil zavedením internetu. Už v roce 1917 si Rudolf Steiner stěžoval, že spirituální a filosofická realizace je mnohem obtížnější vlivem vědecko-technické revoluce a věku, který nazýval Věk strojů (Machine time).

Bhagavadgíta začíná Ardžunovým kolapsem, psychickým zhroucením, depresí a úzkostí, které vyšlo z jeho slabosti srdce, nevědomosti a následné neschopnosti se rozhodnout. Stejné příčiny deprese, úzkosti, beznaděje a nerozhodnosti ničí životy milionů lidí na naší planetě v současnosti. Ardžuna naslouchal Krišnovi a za krátkou dobu obnovil své mentální zdraví, sebevědomí a psychickou sílu. Zbavil se strachu a úzkosti a rozhodl se bojovat (žít) pro dobro, světlo a lásku. Vydejme se tedy ve stopách Ardžuny a pojďme společně vyslechnout slova Krišny. Nechme tyto slova zapůsobit na naše srdce, mysl a vědomí podle svého nejlepšího svědomí a schopností. A poté posuďme sami, co nám to opravdu přináší, jakou toto učení má praktickou hodnotu, zda-li a do jaké míry se rozhodneme realizovat tuto moudrost v našich životech. Nikdy nezapomínejte na skutečnost, že váš život je pouze ve vašich rukou a pouze na vás záleží, jakou bude mít úroveň, hodnotu a kvalitu.

S přátelským pozdravem

Pavan Kumar

Ostatní články

    Aktuální informace naleznete také na Facebooku ve skupině Tradiční Ayurveda: Klikněte zde →

    Pro více informací nás kontaktujte na:

    • info@tradicniayurveda.cz
    • (+420) 731 719 268