Véda je expanze původní čisté lásky, která byla vložena do Lůna Máji (Durgy) společně se semenem Šambhua (Šivy), který jako expanze Vásudeva (Višnua) impregnoval skrze své světlo (jyotir-liṅga) božské Lůno Matky Ambiky, a tak bylo projeveno nespočetně mnoho živých bytostí neboli jīvan-ātmā. Tento akt je spojení Boha a Bohyně za účelem hmotného stvoření, toto spojení je v tomto světě spojením ducha a hmoty. Tento akt je božský, úžasný a nepochopitelný a skrze něj vzniká Absolutní vůlí původního Vědomí vše živé i neživé v našem vesmíru.
Vše v našem světě je spojením spiritu neboli puruṣy a hmoty neboli prakrti. Vědomý spirit vstupuje do vesmíru jako:
Prakrti (hmota) se projevuje jako maya (iluze) skrze tři kvality neboli guny a to jsou sattva – dobro, rajas – vášeň, tamas – nevědomost. Pod těmito kvalitami nechává Vásudéva (Višnu, jakožto prvotní stvořitel) vzniknout hmotnou rozmanitost sestávající se z pěti hlavních hrubých prvků neboli pañca-bhūta. Tyto prvky jsou země, voda, oheň, vzduch a éter. A také třech jemných prvků mysli, inteligence a ega.
Prakrti se dále projevuje jako naše smysly. Pět činných smyslů neboli karmendriya jsou ruce, nohy, hlasivky, genitálie a konečník. Pět poznávacích smyslů neboli jñānendriya jsou sluch, hmat, zrak, jazyk a čich. K těmto poznávacím smyslům náleží pět odpovídajících smyslových vjemů, které jsou zvuk, dotek, tvar, chuť a vůně. Z kombinace těchto 23 prvků jsou stvořeny veškeré hmotné projevy, jakož i všechna hmotná těla všech živých bytostí.
Duše, která je podle sánkhjové filosofie 24. prvkem, je projevem vyšší duchovní spirituální energie. Přestože je duše spirituální, má sklon upadnout pod vliv iluze a tím je donucena přijmout hmotné tělo, které je složené z výše uvedených 23 prvků. Tímto způsobem se stává vtělenou duší neboli živou bytostí (jīva) v hmotném světě. Člověk a všechny živé bytosti ve vesmíru jsou tedy spojením ducha a hmoty. Každý lidský organismus je takovým malým vesmírem v našem velkém vesmíru. Mikrokosmos těla živé bytosti a makrokosmos vesmírného těla jsou založeny na stejném principu, fungují díky spojení ducha (puruša) a hmoty (prakrti), vědomí a energie.
V této analýze je nastíněna iluze, kámen úrazu lidského bytí. Přestože jsme spirituální duše a svou přirozeností zcela čistí a spirituální, jsme umístěni do hmotného těla v tomto hmotném světě. Pod vlivem iluze a vlastního ega (ahamkara) se ztotožňujeme se svým hmotným tělem a považujeme se tedy iluzorně za člověka (muže, ženu či další pohlaví). Zatímco ve skutečnosti jsme duše, jenž je umístěna do lidského těla. Jsme tedy vtělená duše neboli deha-ātman. Bez Boží pomoci, véd a seberealizovaných mistrů je pro nás nesmírně obtížné tuto iluzi překonat. Takto jsme touto iluzí drženi v koloběhu rození a smrtí (saṁsāra) a pod zákonem hmotné přírody hrajeme různé role v různém prostředí život za životem. Bhagavadgíta dává člověku vedení a možnost překonat tuto iluzi, povznést se nad tři kvality hmotné přírody, a tak zastavit koloběh rození a smrti.
Pavan Kumár
Aktuální informace naleznete také na Facebooku ve skupině Tradiční Ayurveda: Klikněte zde →
Pro více informací nás kontaktujte na: